VÝJIMEČNÁ ŽENA
část I.
V polovině sedmdesátých let byla již Barbra Streisand osobností velmi dobře známou. Zavedla se jako jedna z nejpřitažlivějších hereček stříbrného plátna a dosáhla obrovského úspěchu jako kabaretní umělkyně a zpěvačka. Její doménou byl speciální typ komedie a k údivu mnoha svých kritiků se osvědčila i jako působivá "vážná" herečka. Její fenomenální hlas s rozsahem přes dvě oktávy v kombinaci se zvláštním zjevem ji činil výjimečnou a pro mnohé byla nejpřitažlivější populární zpěvačkou současnosti.
Přes to všechno byla naprosto nepochopena jako člověk. Získala pověst obávané nymfomanky, navíc se hovořilo o jejím zvláštním druhu feminismu. Někteří tvrdili, že s ní není možné pracovat, že je egocentrická a až posedlá megalománií. Ti, kteří tato obvinění zcela vyvraceli, jen přispívali k rozporuplným tvrzením a záhadám kolem její skutečné osobnosti. Jisté bylo, že Barbra je nesmírně komplikovanou bytostí a dualita její osobnosti se vzpírá prosté analýze. Často se ocitala v nevýhodě, když sdělovací prostředky manipulovaly s informacemi o ní a neumožnily čtenářům dovědět se, jaká skutečně Barbra je. Lze říci, že především je naprosto oddaná svým představám a cílům, i když občas překvapivě zranitelná a podléhající manipulaci. Dovede být plná síly a zároveň je neuvěřitelně citlivá. Umí být smělá i nejistá. V jedné situaci projeví svou suverenitu, v jiné je nervózně dětinská. Čistota a technika jejího hlasu nemají sobě rovné. V průběhu jediné písně se do těla vlévají proudy vzrušujících emocí a vzápětí je opouštějí, v další dovede být bulvární, hlasově nešikovná nebo fádní.
Je druhem umělkyně, u které se vyskytují umírněné projevy nebo extrémy. Stěží mezi nimi naleznete střední cestu. Její zpěv můžete buď milovat nebo nenávidět. Barbřini fanoušci cestují tisíce kilometrů, aby viděli její poslední film. Jiné není možné vytáhnout z domu, aby se na ni šli alespoň jednou podívat. Bývá označována jako všední, a dokonce ošklivá, pro jiné však má přitažlivost a smyslnost, která bohatě nahrazuje běžný druh krásy. Překvapivě málo je známo o skutečné Barbře Streisand. Navzdory všem interview, studiovým drbům, zprávám pro tisk a komentářům přátel, které tvrdily, že znají její charakter a osobnost, Barbra bývala občas popuzena tím, jak zaujatě a nechápavě se na ni dívají. Veřejnosti pak nezbylo nic jiného, než vytvářet si vlastní představu ze směsice nejrozporuplnějších názorů a informací.
Není samozřejmě jednoduché vybrat si z toho tu pravou Barbru Streisand. Je tak proměnlivá, že dojem, který na vás zapůsobí jednou, nemusí být stejný i podruhé. Abychom se dostali k tomu, co jeden článek kdysi označoval jako "senzační super pravdu" o Barbře, nezbývá než vrátit se až do doby jejího narození.

Narodila se 24. dubna ve znamení Býka. Měla by tedy být osobou šetrnou, s metodickým přístupem k věci, milující krásu, dobré jídlo a přepych. Další rys snad není Barbře vlastní, ale údajně se Býci neradi vzdávají toho, co jednou získali, a jsou jen zřídka extravagantní. Jejich astrologické znamení o nich také říká, že jsou srdeční a citliví, ale také se sklonem k panovačnosti a samolibosti. Jen málo z toho pro Barbru neplatí. Je také "páteční" dítě a takové děti jsou údajně "štědré a milující" - tento přívlastek by jí snad ani dnes neodepřel její bývalý manžel Elliott Gould. Ve skutečnosti je Barbra Streisand menší, než si obvykle mnoho lidí představuje, měří asi 163 cm a udržela si hezkou postavu. O ní obvykle sdělovací prostředky nemluvily a ignorovaly ji, protože se soustředily na některé její kontroverznější rysy. Má výrazné, mimořádně elegantní ruce a nádhernou šíji. Její pohyby a pružná chůze svědčí o dobré fyzické kondici. Nikdy příliš nevyznávala "kult těla", přesto však se může chlubit hezkou postavou, ke které patří dlouhé štíhlé nohy a plná ňadra a, jak se kdysi vyjádřil její milenec Jon Peters, "rozkošná prdýlka". Podotkl také, že ho kdysi překvapilo, jak je její tělo malé a útlé.
Neoplývá klasickou krásou, ale její dokonalé rysy přesto dávají dohromady výjimečně přitažlivou tvář, orámovanou slušivým účesem. Má dokonalou pleť, velké a výrazné oči, široká, plná ústa, obličej působí příjemně a harmonicky. Její pohled, jak o tom svědčí řada filmových záběrů, umí být pronikavý a fascinující. Z každého kousku její bytosti vyvěrá cit a silná osobnost. Jako malá milovala kávovou zmrzlinu a ani pozdější doba ji neproměnila v labužníka. Během let sice rozšířila řadu svých oblíbených jídel, ale pořád říká, že k jejím nejoblíbenějším patří zmrzlina, rýžový pudink, pražená kukuřice a kola. Má přirozenou chuť k jídlu a někdy sklon pár kilo přibrat. Její nejbližší tvrdí, že vypadá mnohem lépe, když je zase ztratí. Během své návštěvy v Británii navštívila dvakrát exkluzivní středisko Champneys Health Resort v Hertfordshire. Jednou ovšem musela odtud předčasně odjet, protože se informace o místě jejího pobytu dostaly k uším novinářů, kteří hned začali slídit kolem. Přesto některé zprávy zasvěcených říkají, že byla vzorným hostem.
Je třeba přiznat, že Barbra není rozená intelektuálka, ale nesetkáte se u ní ani v nejmenším s vlivy drsného prostředí Brooklynu. Je inteligentní a řídí se také svými dobrými instinkty. Neskrývá svůj původ, a přestože její projev je vždy upřímný a otevřený, v průběhu let značně vybrousila své společenské chování. V polovině šedesátých let vypukla mezi mladými Američankami posedlost napodobovat její vzhled. Článek přetištěný z časopisu Life tehdy referoval: "Kadeřníci byli obléháni zákaznicemi, které žádaly hřívu á la Streisand, ženské časopisy dávaly dohromady módní styl Barbry Streisand (ošoupaný) a její make-up (á la Kleopatra)." Od té doby už sice uplynula řada let a její přístup se mezitím změnil, ale ani dnes ve svých pětašedesáti letech není otrokyní módy. Obléká se prostě a především tak, jak jí to vyhovuje. I když na slavnostních příležitostech dokáže vzbuzovat pozornost svými nádhernými róbami.

Osobou, která pravděpodobně nejlépe znala Barbru v době, kdy se snažila proniknout do showbyznysu, je jistě Elliott Gould. "Ona byla ta nejnevinnější bytost, kterou jsem kdy viděl," říká Elliott při vzpomínce na ty doby. "Ale byla tak zvláštní, že jsem se o ni bál." Barbřina cesta do Kalifornie na televizní show znamenala jejich první odloučení. Plakala každý den, kdy nebyli spolu a když se zase shledali, rozhodli se uzavřít sňatek. Barbřin závratný úspěch dramaticky změnil jejich životní styl a ona se přestěhovala v jednom horečném zátahu z ošumělého bytu u dráhy do luxusní půdní nástavby jednadvacetipatrového domu nad Manhattanem. Ačkoliv žila pro realitu, často se nechávala strhnout romantickými nápady. Když se poprvé setkala s Elliottem během zkoušení Ve velkém, přísahali si, že o svých narozeninách budou vždycky spolu. K prvnímu výročí jejich svatby jí Elliott věnoval bílé mramorové vajíčko, které pak nosila u sebe. Později přiměla autorku Isobel Lennartovou napsat o tom scénu do Funny Girl. Barbra je skutečně svou vlastní osobností, svobodným člověkem. S postupem své kariéry si vypracovala vyhraněný smysl pro vlastní dohody. I když pracovala na něčem, co bylo pro ni důležité citově - jako například Yentl - její vůle dokázala bezděčně zvládnout finanční komplikace. Její trochu unavený vzhled má často na svědomí profesionální vášeň pro dokonalost. Málokdy je úplně spokojená s natáčením a často vyžaduje, aby se scéna dělala znovu a znovu, i když režisér prohlašuje, že to naprosto není nutné. Když si něco usmyslí, má sinou vůli Býka. Vzhledem ke svému silnému zaujetí pro vše, co dělá, vytváří si jednoznačný názor a tvrdě bojuje za uskutečnění všeho, co považuje za správné. Je praktická, otevřená a přímočará až do extrému a neváhá prosazovat své názory s vášní a přesvědčením. Někdy se tak dostává až za přípustné meze a k nepříjemnostem v osobních vztazích. Tím je také možné vysvětlit některé rozpory její osobnosti, protože její soukromý život se jí samotné zdál ubohý, nejistý a bezútěšný. Občas se dokonce vyhýbala společnosti, takové byly její antipatie vůči vnějším vlivům. Je také přesvědčena, že její soukromý život je pouze její záležitostí, a nikdy se nesmířila s neustálým tlakem sdělovacích prostředků. Zdráhá se vzít na vědomí, že jako jedna z největších světových umělkyň showbyznysu má určité závazky k veřejnosti nebo i k tisku. To se samozřejmě netýká jejího pracovního zaujetí a energie, kterou věnuje veškerým svým vystoupením. Vždycky užasne při zjištění, že se lidé o ni zajímají z jiných důvodů, než jen pro její umělecké vystupování, a rezolutně odmítá jakékoliv vměšování do svého soukromého života. Nejtvrdší kritiku svého zpěvu nebo hereckého výkonu však přijímá s šarmem a elegancí. Je těžké najít větší individualitu. Řídí se svým vlastním úsudkem, aniž by se ohlížela na mínění okolí nebo na důsledek. Nesnaží se být za každou cenu zajímavá, udělat dojem nebo získat pozornost. V těchto směrech je stále mimořádně netaktní. Nepřizpůsobuje se také životnímu stylu, o kterém společnost soudí, že je přiměřený pro hollywoodskou superhvězdu. Dovede se soustředit na každou jednotlivou věc, a do čeho se pustí, dělá s plným nasazením. Zajímá se o všechno, je nezaujatá a neváhá změnit své představy, dojde-li k jinému názoru. Nemá pocit, že by to bylo nutné nějak vysvětlovat. Takže jakékoliv výroky, které snad někdy pronesla, nemusí platit navěky. Snad jeden z nejpřesnějších názorů na komplikovanost Barbry Streisand vyslovila ona sama v červenci roku 1968 v Associated Press: "Člověk musí být sám sebou, ať je to kdokoliv. Vždycky jsem chtěla vyniknout ve všem, o co se pokusím… Jsem skutečně snůška protikladů. Ale jak můžete ocenit léto, když jste nikdy nepoznali zimu?" Přesto, že se stala bohyní milionů lidí, je v mnoha zemích považována za "největší umělkyni světového showbyznysu všech dob", vydělává více než kterákoliv jiná herečka v historii a je skutečně mimořádnou umělkyní, zůstává Barbra Streisand pozoruhodně vyrovnaná. Stojí nohama pevně na zemi. Její solidní povaha se ukázala už v době jejího dětství v Brooklynu čtyřicátých let a stále ji chrání proti výstředním pokušením, která se vždy vyskytují v oslňujícím prostředí světa hvězd. Se jménem, které proslavila po celém světě, se již narodila. Ubrala mu jen "a" v prvním křestním jméně, druhé pak vypustila. Je zřejmé, že to bylo v souladu s Barbřinou životní filozofií, která zavrhuje neoprávněné nároky, okázalost, padělky a přetvářku. Proč také používat cizí jméno, když její vlastní je dost dobré? Tomu odpovídá také přístup k vlastnímu vzhledu, kdy odmítala veškerá naléhání na to, aby si dala narovnat nos. Jejím vrozeným pudem bylo nechat si vlastní nos, chtěla, aby ji svět přijal takovou, jaká je. Zdá se, že právě to je Barbřiným definitivním cílem, který si její úžasná osobnost jednoznačně stanovila už v dětství. Už jako malá holka s šilhavýma očima a velkým nosem měla přece tu odvahu uvažovat o tom, že se stane "hvězdou". Všechno to můžeme považovat za nezvratný důkaz jejího talentu pro každého, kdo snad pochyboval o jejích schopnostech dostat se nahoru.

Zdá se, že zamítá všechno, co by jí mohlo tuto cestu ulehčit. Jako například záležitost s nosem, podbízení se průměrnému vkusu nebo i cvičení hlasu a studium hudby. Od Barbry dostanete ryzí Barbru Streisand - žádná umělá barviva, žádný švindl. Ačkoliv je jednou z největších hvězd ve světě iluzí vůbec, Barbra ví velmi dobře, že za světly ramp a mimo nahrávací studia je svět, který je vším možným, jen ne světem iluzí. Jednou řekla: "Není nic nádhernějšího, než když se splní vaše nejsmělejší sny, zvláště jste-li z Brooklynu. Tam dostanete skutečnou školu života, takže prostě vidíte věci takové, jaké jsou. Tam není prostor pro fantazie. Toužíte po iluzích, ale už víte, že neexistují."